Tak jsme tu zpátky z ČR a v plný síle….

Doma to byl teda celkem hektickej nářez…nedělaly jsme nic jinýho než jezdily na otočku do Motola. Na onkologii proběhlo všechno v klidu. Nic zásadního se nedělo…klasickej pokec s doktorem, vyfasování léků a naplánování březnový MRI. Jo a vlastně jsme dostaly do ruky Lynettky MRI na CD a kousek nádoru (dost nechutný) pro soudruhy v Británii :D Abychom ušetřili čas na obou stranách, poslali jsme vzorky poštou a to doporučeně!!! Prej že to tam bude max do 10 dnů. Den jedenáctý, kdy balík nedorazil se do věci vložila švagrová a po půl dne stráveným na telefonu ho našla zabavenej v Londýně na letišti 😀Nevěděli co to je a tak čekali, až se ten blbec co tohle poslal poštou ozve 😆Jen tak podoktnu, poslat balík registrovanou poštou, by si člověk myslel, že balík může sledovat kde zrovna je…opak je pravdou 😜 Česká pošta funguje tak, že balík registruje, ale pouze v ČR a tak na jejich stránkách bylo: zásilka odešla z ČR 😉a dál ani popel…Takže jsem vlastně balík mohla poslat uplně normálně a ušetřit tak dvě stovky…😁

Horší to bylo na plicnim. Při odchodu jsem se zmínila, že akorát dobrala antibiotika a že měla zápal plic, ale že je dobrá…Tak to prrrr paní Sivulski, a máte pro nás od anglánů nějakej snímek po zaléčení říká doktorová…Tak to nemám, páč jí žádnej nedělali 😖 Tak to je na mě moc britsky ležérní…ještě si jí radši teda vyfotíme….Za dva dny mi volají, že snímek nic moc a tak jestli bysme nepřijeli na odsání hlenů, že to radši pošlou…zavolejte si v pátek na výsledky…Tak samozřejmě s mojí děravou hlavou jsem volala až v úterý, kde mi Dr. Tereza říká: Tak jsme tam našli nakonec bakterii a je třeba jí zaléčit…Kdy nastoupíte? Nastoupíte kam? No k nám, je to nitrožilně na dva tejdny….Ale my v sobotu odlítáme 😆 Zvedla jsem telefon, zavolala naší onko sestřičce a všechno bylo zařízeno za 5 min…v pondělí nastoupíte tady u nás v Anglii…pošlete nám dopředu zprávu ať víme o co jde…A všichni byli spokojeni....

A tak jsme tady 😂 Náš první pobyt v anglický nemocnici…Great Western Hospital Swindon…Je to menší nemocnice pod kterou spadáme okresem. Oddělení je úplná klasika, stejný jako všude jinde. Tady v nemocnici pracuje spousta dobrovolníků zadarmo, který dělaj co je zrovna potřeba. Většinou si ale hrajou s dětma. Musim říct že tohle je fakt bezvadný...Zabavěj je na celej den...Modlila jsem se abysme měly svůj vlastní pokoj,,,a bingo vlastní apartmán…pecka. Myslela jsem, že mám vyhráno. Dva tejdny pohody v pokoji s vlastní koupelnou a telkou a wifi…Nadšení se mě drželo, dokud nepřišla noc. Tak nejdřív jsem se snažila rozložit vyklápěcí křeslo, na kterym spí  rodiče. Jsem zvyklá z Motola a tak mě to moc nepřekvapovalo, až na to, že tohle křeslo se rozložit nedalo 😅 Je to klasický polohovací křeslo, který se s vámi shoupne do pozice polosedu 😲 No nic, nebudeme nic hrotit, zalezu si k Lynettce do pelechu a je to. A dobře jsem udělala, protože takováhle zima mi nebyla snad ani na táboře ve stanu 😰 Kdybych tohle věděla, nacpala bych se den dopředu čočkou a Lynettce do břicha foukla pár vzduchových bublin, protože to by nás stoprocentně zachránilo... Vím, že angláni prosazujou studenej odchov, ale že až takhle studenej? Deka, kterou tady dostanete, je tenčí než prostěradlo a z oken tak fičí, že Vám průvan otáčí stránky v knížce 😆 Tady si totiž nechodíte lehnout do nemocnice na tejden jako u nás...Maximálně přes noc a mazej domu!!! Musim říct, že noc byla krutá, a to i přes to že jsem potají stopila 2 deky, který nám mimochodem vůbec nepomohly. Lynettka spala ve svetru a já v mikině 😴 Když jsem se ptala, proč je tu taková zima? Odpověd zněla: Zdá se Vám? Nám je tu příjemně 😵Úplně jsem si vybavila svojí ségru, která tu žije už moc dlouho a chytla taky tyhle móresy. Když jedu na návštěvu, tak si beru dvoje ponožky a tlustej svetr, protože vim že při venkovní teplotě -2 stupně u ní doma teplota nepřesáhne 18 stupňů 😆 A hlavně teda je tu dost dětí s teplotou a tak to radši nechávají trochu přiškrcený 😹 Sestřička přišla večer změřit Lynettky teplotu a ptá se mě: 35,6…To je vždycky takhle podchlazená? Tak řikam, nene, jenom tady…doma máme teplo 😂 Noc jsme zdárně přežily a druhej den už nám dorazila peřina z domova, tak to byl ale už luxus...A co se týče jídla, tak ani nevíme jak nás v Motole rozmazlujou. Tady rodič nemá na jídlo nárok, pouze kojící matka. Sestřička se na mě podívala, a řekla, že mi jídlo zařídí - radši se neptam čím jsem si to zasloužila 😂 Každopádně jíst tady v nemocnici je za trest. Snídaně jsou v pohodě, ale obědy a večeře máte stejný jako děti a to i porcí 😂 Takže vykrmit se tady určitě nejde 😀 Ale zase na druhou stranu máte v přízemí COSTA Café a restauraci 🙏

První dva dny se řešila kanyla…To naše dítě prostě nemá žíly, a jestli má, tak je dost dobře schovává….První den 8 vpichů, 2 doktoři a kanyla v nedohlednu. Druhej den, anesteziolog, 5 vpichů, rentgen žil, kanyla stále v nedohlednu…třetí den se už situace začala řešit s větší nemocnicí v Oxfordu…Celej den hledali náhradu za antibiotika do žíly, protože by jí museli udělat port, a to znamená pod narkózu. Nakonec náhradu našli…Nacpali nám antibiotika na měsíc a tradáááá domů. Jinak Lynettka je v absolutně skvělý kondici…Kyslík už odhodila, což se nám opět potvrdilo, že je to změnou klimatu…Nevim proč, ale ta Praha jí nedělá vůbec dobře 😬 O Kladně nemluvě, který máme za rohem…ale asi nejhorší co je, tak to je pobyt u babi s dědou. Z komínů se valí černej neidentifikovatelnej kouř čehosi. Podle toho jak to smrdí a škrábe v krku, tak jsem si jistá, že v tom bude pár pet lahví a pneumatik 😅

Takže pokyny máme, léky taky a tradá domů. Vyfasovala jsem vajíčkovej sendvič na cestu, kterej jsem do sebe vdechla ještě tam a jede se. Po cestě už mi bylo nějak divně, začala jsem cejtit studenej pot na zádech, což z vlastní zkušenosti vim, že není dobrý... ale držela jsem se zuby nehty. No co Vám budu vyprávět. Jsem o 3 kila lehčí a záchod jsem musela prolejt savem….Asi ta slepice co snesla ty vejce už přesluhovala 😂

Doma jsem se rychle vrhla na dávku antibiotik…Rozkaz zněl jasně: rozpusťte 2 pilulky ve 20 ml sterilní vody, ale do PEGu dejte jenom 14 ml…Sestřička se mě ještě ptá dvacetkrát, jestli to chápu, že je to důležitý abych jí nepředávkovala…Už jsem si myslela, ona si fakt myslí, že jsem uplnej debil…Já která dvakrát denně mícham léky do PEGu? Tsss...vim, znam, nevotravuj!!!

Doma lupnu léky do 20 ml vody, rozmíchám a jako ten největší debil jí tam naliju samozřejmě všechno…Nastává panika. TVL, volej do nemocnice volam na Darrena, já nemůžu, myslela by si, že jsem uplnej debil 😂…řekla mi to nejmíň dvacetkrát 😆 

No nic, pár telefonátů, a verdikt? PŘEŽILA TO 😎