Tak už se nám to blíží...zase ty Vánoce 😊 Svátky klidu a míru...😨
Já musim říct že Vánoce miluju....Hlavně tu atmošku a samozřejmě svařák...

Jako dítě, jsem si Vánoce začala užívat ale až 24. prosince večer...Musim říct, že do tý doby to nebyl žádnej med přežít u nás doma Prosinec bez újmy 😁

S prvním adventem u nás nenastala Vánoční atmosféra, ale Vánoční úklid a s ním komentář: do Vánoc si nic neplánujte, bude se uklízet 😤 A jak řekla, tak udělala...hehe...Takovej grunt jako u nás doma na Vánoce snad nedělaj ani vojáci v kasárnách...U nás se drhly snad i tašky na střeše...Musim říct, že s timhle zážitkem jsem se nikde moc nechlubila, pač jsem se styděla někomu říct, že před Vánocema nekoukáme na pohádky, ale drhneme dům....Jak jsem se ale v pozdějšim věku dozvěděla, tak drhnul dům uplně každej z mých vrstevníků...😂

S pečením jsme nikdy pomáhat naštěstí nemusely a bylo to dost dobrovolny co si pamatuju...ale já si spíš myslim, že se mamka bála abysme jí to se ségrama nezkurvily a jí pak na vesnici nepomluvili 😂...jak to tak bejvá...No nic, u nás to znamenalo o práci míň...Pamatuju si, že nám vždycky sesypala na hromadu nepovedený a spálený kousky, kterých jsme se mohly přežrat 😂 Protože jíst povedený pečivo před vánocema bylo zakázaný a hrozil za to trest smrti 😏

Co se týče stromku tak ten jsme měli vždycky v mých očích ten nejkrásnější...Každej rok to byl strom jako hrom až do stropu...Pokaždý teda křivej jak prdel, ale to táta jednoduše spravil kusem vlasce 😉 Foukaný z něj zmizelo jako první a plněný co nikdo nechtěl se do dneška vždycky táta snaží vrazit na Velikonoce koledníkum 😂

Kapr nám vždycky plaval 2 dny ve vaně, což bylo úžasný...Bohužel jsme měli 2 koupelny už tenkrát a tak jsme se i přes to musely mejt..

Musim říct, ale když přišel 24. Prosinec tak všechna ta práce a odříkání stálo za to...Každej rok jsme šly se ségrama přes den k babi a k dědovi, kde jsme dostaly k obědu špagety s kakaem a šly jsme s dědou na Vánoční procházku, kde jsme se většinou ztratili 😁 Na pátou rychle domů, kde už bylo všechno připravený...skočit do nejlepších šatů co nám teta ze západního německa poslala a rychle ke stolu...Musely jsme se vyčůrat než jsme usedly, protože vstávat od vánočního stolu se nesmělo...něco o tom že by nenesly husy který jsme nikdy neměli? Pravidlo jsme všichni řádně dodržovali, až na jeden rok, kdy měl táta průjem...

Pak zazvonil nařízenej budík a my se vrhly na dárky...Bylo to děsně kouzelný, protože jsme stromek rozsvícenej do tý doby neviděly...Musim říct, že dárků byla každej rok hromada...
Dneska vidim, že jako dítě, jsem lepší Vánoce ani mít nemohla...Hrozně ráda na ně vzpomínám a se ségrama vždycky pláčeme smíchem jaká dřina to vlastně byla...
Já doufam, že Lynettka bude mít taky takový úžasný vzpomínky jako já...
I když teda Vánoční úklid ve mě zanechal takovou psychickou újmu, že jsem si řekla, že na Vánoce nikdy uklizet a mejt okna nebudu...a taky to nedělam...užívam si klidu, pohody, svařáku a pohádek 💗
Ale nikdy neřikej nikdy...jaká máma taková dcera: Tak se holka těš na vojnu 😜





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu