Tak doufám, že jsem Vás minulým příspěvkem moc nerozplakala…Kamarádky mi psaly, že to odmítají číst…PLAČKY 😂 Tak si dáme od minulosti trochu pauzu…

My máme za sebou oslavu Lynettky 3. narozenin, která byla náročná. Hlavně z důvodu, že pozvánku dostali hlavně lidi ze stejného sportovního klubu. Už pár let se vášnivě věnuji pití bublinek…no a protože bylo Prosecco zrovna ve slevě, tak si to umíte představit 😅  Je úžasný kolik krásných dárků Lynettka dostala (hlavně musím zmínit uklízecí set a pračku – nevím zda se nám někdo snaží něco říct 😊) Všem moc děkujeme!!!

Ale za hlavní zmínku si určitě zaslouží dar, na který Lynettka asi jen tak nezapomene…a přiznám se, že mě i rozplakal…V létě pojede do DISNEYLANDU!!!! Už se nemůžu dočkat na její výraz až konečně uvidí tu její „myšku“ (Minnie Mouse) naživo 😊 

Děkujeme Tante Susie a Tante Monch…muah…

I přes to, že se oslava vydařila, určitě jako rodina jsme nebyli kompletní. Chyběl nám, pro Lynettku asi ten nejdůležitější, TÁTA (už to slyšim jak nadává…jakej táta? Já jsem daddy 😊)

Abych Vás uvedla do obrazu…Já i Darren jsme pracovali na plný úvazek. Vše šlo chronologicky krásně po sobě…Svatba, dům, dítě, dovolená v Jugoslávii 😊 Ale samozřejmě s domem přišla i hypotéka…a to už tak růžový není. Ještě nějaký čas od Lynettky diagnózy jsem se snažila fungovat jak v práci tak doma. Nějaký ten pátek to šlo, ale vše rozsekl únor 2017, kdy Lynettka dostala vývod do tenkého střeva a byla ji nasazena 24 hodinová oxygenoterapie (což znamená permanentní kyslík). Ale o životě s hadičkama Vám ještě napíšu..Tenkrát jsme se rozhodli, že budu muset práci na dobro opustit a začít se naplno věnovat Lynče a péči o ní...která není úplnej med….Také nutno podotknout, že s Lynettky vývodem, nám přibyl nemalej finanční zápřah….Po dlouhém dumání, jsme se ale rozhodli, že Darren půjde pracovat do Anglie, aby nás jako rodinu naplno podpořil a my nemuseli řešit finance. Vše jsme projednali s doktory v Motole, od kterých jsme dostali palec nahoru. Rozhodnutí to bylo těžký, a musím říct, že reakce okolí nám ji ani v nejmenším vůbec neulehčila. "Jak mohl od nich odjet?…Chudák holka je tu na všechno sama"…atd. atd. 
Radí, radí, ale žádný kloudný řešení pro Vás nemají?  A myslím, že všechny onkomámy mi dají za pravdu, že když Vám doktor řekne, že Vaše dítě má rakovinu,  život se Vám obrátí o 360 stupňů a to poslední co v tu chvíli potřebujete, rady okolí opravu nejsou.

A tak moje rada zní :) nemusíte nás pochopit, stačí naše rozhodnutí respektovat a hlavně neradit…prosím hlavně NERADIT!!!! 

A tak pendlujeme mezi Anglií a Prahou a je nám fajn...Musím říct, nevím zda je to podnebím, ale lidi tam netrpí radícím syndromem 😊 Samozřejmě, že ideální by bylo žít jako normální rodina...Ale co je vlastně pojem normální rodina??? 😕

Já vím jedno, že my určitě normální rodina nejsme a ještě dlouho nebudeme...Tak proč si na ní hrát? 😂