Dneska jsem Vám chtěla trošku přiblížit jak vypadá náš normální den.
Lynettka má svoje povinnosti...Tuhle rutinu opakujeme každý ráno a večer před spaním...
Jestli něco ostatním opravdu závidím, je jak zaženou dítě do postele po dlouhým vyčerpávajícím dni a to s čistou hlavou...Kde jsou ty časy kdy si Lynettka šla kolikrát lehnout v tričku v kterym lítala celej den...natož aby se koupala 🙊 Dneska už to u nás tak moc nejde...Máme povinnosti, který opravdu pevně musíme dodržovat každej den....Ale už to máme tak ohraný, že to zvládam s proseccem v ruce 😋
1. Foukání
Lynettka 2x denně inhaluje léky...Což už zvládá sama levou zadní....
2. Zoubky
3. Zrcátko
Je to cvičení chuťových buněk a polikacích svalů. Jde v podstatě obyčejný zubařský zrcátko, který necháváme v lednici a namáčíme do citrónu. Zrcátko strkám Lynettce až uplně dozadu do krku na tréning svalu...citron oživuje chuťový buňky...žádná hitparáda 🙊
4. Kašlání
Náš každodenní chléb...Přístroj s kterým cvičíme se jmenuje KAŠLACÍ ASISTENT (cough assist), který nám zdravotnictví propůjčilo pouze za malý doplatek celkové částky (tak to nazval milý pán na telefonu) pouze 32.000,-Kč...no neber to 😂
Tohle je hodně vychytaná mašinka. Celý pricip spočívá v tom, že přístroj Vám foukne do plic vzduch, který pod tlakem při výdechu vysaje...Tlak je opravdu velkej a není to sranda se s přístrojem sesynchronizovat...Lynettka je v tomhle případě vrchol spolupráce (jak jí v Motole nazvali) a sloužila i jako vzorný příklad spolupráce dítěte na konferenci 😁
Za outfit se předem omlouvám...i mě tato večerní kombinace vzorů a barev málem zpětně vypálila čočky 😹 Ale zase na druhou stranu si myslim, že jsem domácí atmosféru nemohla lépe navázat 😀
5. Nos
Kašlací asistent všechno z plic vytáhne nahoru, což se pak musí odsát...a jestli je něco nechutnýho tak tohle... 😥
¨
6. Bříško
Čistíme PEG....
7. Léky
Poslední povinností před spaním je podávání léků...a protože u nás nejde dělat nic normálně, tak i věc jako zobání tabletek je u nás ceremoniál 😀
Musim říct, že když nás konečně Motol po půl roce vyplivla domů a já tohle všechno musela začít dělat, byla jsem na pokraji zhroucení...Nevíte co dělat dřív, a bez jakkéhokoliv zdravotnickýho základu v krvi jste uplně mimo...Dneska už všechno zvládáme kdykoliv a kdekoliv...A kdyby někdo věděl o práci pro zdravotní sestru samouka tak sem s ní 😆
Musím říct, že tenhle příspěvek píšu opravdu nerada, protože mi připomene naše nejhorší chvíle 😩 Tahle kapitola snad nejde ani brát s humorem, protože jsme si všichni sáhli na úplné dno... Abych tedy navázala na minulý příspěvek, Dr. David nařídil biopsii nádoru, jelikož si nebyli jisti o jaký typ nádoru se jedná... Z plicního oddělení nás tedy převezli na neurochirurgii. Jestliže jsme do téhle doby byli hýčkaný, tak tady se to opravdu změnilo. Nevím čím to je, ale tyhle lidi jsou absolutně bezpáteřní, a ani fakt, že jsem se pouze včera dozvěděla že naše dcera má nádor na mozku, je nijak v jejich chování neovlivnil. 😩 Přetrpěli jsme tady 2 týdny, kdy jsme čekali na operaci...Den před operaci přišel bratr (ne můj, ale zdravotní 😂 ) ze Lynettku musí připravit na operaci...když vzal strojek a naši culíkatou Lynču vzal jedničkou, myslela jsem, že to nejhorší je už za mnou 😢 Lynettka se tomu děsně smála a usínala hladíc si svoji plyšovou hlavičku ☺ ️ Druhý den ráno jsme b...
Tak, posilněna deckou bilýho (ok, ok....třema), Vám napíšu jak jsem se vlastně stala onko(logickou) mámou... Lynettka se narodila jako úplně normální "neplánovaný" dítě vysněným císařským řezem...hehe... Začátky byly stejný asi jako všude jinde. První dítě, zmatek, youtube tutorials jak vyměnit plínky atd atd...ale rychle jsme se otřepali :) Rostla jako z vody- v roce měla krásných 15 kg 😱 Tenkrát ji byla určena první diagnóza: obezita 😂 Doktoři se se mnou nebabrali...proč taky? Viděli obézní matku a tak usoudili ze po nocích žereme spolu 😂 Kdyz jsem poukazovala na to, že v roce se to dite ani nehne, jenom sedí na zadku, tak přilítnul komentář typu: matko cvičte vojtovku a nebuďte histerická...Jen abych vás uvedla do obrazu, bavím se tu o kladenské zdravotní péči, kam jsme se dostali s Lynettky první bronchitidou... Při druhé bronchitide nas osvitilo a jeli jsme diky bohu do motola...Při x-temu pobytu s bronchitidou si nás vzal do parády doktor Adam (mimochodem velkej ...
Tak jsme zpátky z ČR, po dlouhých 3 tejdnech….a máme tu nejnovější novinu!!! Lynettka může zase jíst!!!! ….ale abych nepředbíhala… Po příjezdu jsme hned nastoupily do Motola jak je zvykem, na naše oblíbené plicní…Všichni byli ohromeni jak velkej kus práce ta holka udělala….a hlavně obdivovali chodítko…hehe….Naplánovali se běžný testy a MRI. Narkóza proběhla v klidu a poprvé bez hysterickýho after šoku 😆 vždycky jí chytnul takovej amok, že jsem jenom vyhlížela, kdy si pro nás přijdou z dětský psychiatrie a zavřou jí do svírací kazajky 😜 Byly jsme na pokoji s bulharskou matkou, která si zavolala na posilu babičku z Bulharska, která je doktorka…Byly úplně ve smrti, a pořád opakovaly, že tohle by se v Bulharsku nikdy nestalo-holce nic moc nebylo...asi klasickej zápal plic…Tak jsem na ně tak koukala a říkala jsem si, jestli takhle na mě koukaj tady v Oxfordu, když pořád opakuju, že v Praze by se tohle nikdy nestalo 😕 Ba ne, tohle jsem nikdy ne...
Komentáře
Okomentovat